Levý Hradec - kolébka křesťanství a českého státu

Místo, které můžeme bez váhání označit za první ohnisko křesťanství v Čechách a také první mocenské centrum přemyslovského státu, nehledejte na území hlavního města. Leží na území města Roztok, v jeho žalovské části, necelých deset kilometrů od severního okraje Prahy, na ostrožně vyčnívající na levém břehu nad údolím Vltavy a po staletí je známo pod jménem Levý Hradec.

Zmínku o hradišti zvaném Hradec či Levý Hradec najdeme už v Kosmově kronice. Na Hradci nalezl podle Kosmy za války s Lučany úkryt kníže Neklan, jeden z nástupců legendárního Přemysla na knížecím stolci. Ať již jde v případě bázlivého knížete Neklana jen o "bájné vypravování starců", anebo o historickou postavu, je archeologickými výzkumy bezpečně doloženo, že na místě Levého Hradce stávalo hradiště dříve, než se vlády v českém státě ujal první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj. První historickou událostí, kterou můžeme s Levým Hradcem jednoznačně spojovat, je pak Bořivojovo založení nejstaršího křesťanského kostela na českém území, k němuž došlo nejspíše mezi lety 882 až 884, po jeho pokřtění na Moravě.

"Druhého dne poučil (Metoděj) vévodu (Bořivoje) i s třiceti dvořany, kteří s ním přišli, o základech víry, a když podle obyčeje vykonali obředný půst, obrodil je přeposvátným pramenem křtu. A když jej ve víře Kristově plně vzdělal, dovolil mu, obohativ ho mnohými dary, aby se vrátil domů, a dal mu s sebou kněze ctihodného života jménem Kaich. Navrátivše se pak domů, usadili řečeného kněze na hrádku, jehož jméno bylo Hradec, a založili tam kostel ke cti blahoslaveného Klimenta, papeže a mučedníka, satanovi mnoho škod působíce a lid Kristu pánu získávajíce." Tolik Kristiánova legenda, dokládající založení kostela.

První přemyslovská knížata začala budovat na přelomu 9. a 10. století ústřední sídlo na Pražském hradě a zároveň síť středočeských hradišť jako strategických opor své moci. Levý Hradec spolu s Budčí patřil k vnitřním hradištím, Tetín, Libušín, Lštění, Stará Boleslav a Mělník tvořily vnější pás opevněným bodů. O významu Levého Hradce na sklonku 10. století svědčí i skutečnost, že právě zde byl 19.února 982 zvolen Vojtěch z rodu Slavníkovců v pořadí druhým pražským a prvním biskupem českého rodu.
Královští úředníci sídlili na Levém Hradci ještě za dob Přemysla Otakara I., jak dokládají listiny z let 1221 a 1233. V roce 1233 byl Hradec (jako obec) předán do majetku ženského benediktinského kláštera u sv. Jiří na Pražském hradě.

Na dlouhá století se pak na Levý Hradec pozapomnělo a pod vlivem některých nepříliš seriózních kronik (Přibíka Pulkavy z Radenína, Hájka z Libočan aj.) byly počátky křesťanství u nás přesouvány na Vyšehrad či dokonce do Hradce Králové. Na své historické místo se Levý Hradec vrátil až v obrozeneckých dobách, kdy začal také jeho archeologický průzkum.
První výkopy na Levém Hradci prováděl Václav Krolmus v letech 1853-1855, na konci osmdesátých let 19. století po něm pokračoval Čeněk Rýzner a na přelomu století Josef Ladislav Píč. Nejvýznamnější kapitolu archeologického výzkumu Levého Hradce představuje mnohaletý systematický výzkum Ivana Borkovského v letech 1939-1941 a 1947-1955. Od té doby je Levý Hradec sledován archeology středověkého oddělení Archeologického ústavu AV ČR a Středočeského muzea.

Z původního kostela z Bořivojovy doby se zachovaly pouze základy rotundy pod podlahou dnešního kostela. Kostel byl pak v gotické a renesanční době několikrát rozšiřován a upravován, k zásadní přestavbě pak došlo v 17. století. V roce 1656 byla přistavěna zvonice a mezi lety 1673 (kdy je naposledy doložena existence okrouhlé lodi kostela) a 1684 zbořena zbylá část rotundy a vystavěna obdélníková barokní loď. V té době byl opatřen zdí sousední hřbitov. Stavební vývoj kostela uzavřela fakticky výstavba sakristie počátkem 20. století. Důkladné celkové rekonstrukce se kostel dočkal v letech 1939 -1940 a četných oprav v posledním desetiletí, kdy v něm byly Zlaticí Dobošovou restaurovány gotické nástěnné malby z konce 14. století.

Levý Hradec byl tradičně cílem poutí. Jejich počátek spadá do doby kolem roku 1870, pak byly pořádány každoročně až do druhé světové války a po ní naposledy v roce 1947. Tehdy byla pouť spojena s památkou 950. výročí mučednické smrti sv. Vojtěcha a zúčastnili se jí kardinál Josef Beran a opat břevnovského kláštera Anastáz Opasek. V dobách totality byla pouť povolena jen jednou, při výročí 1000 let od zvolení sv. Vojtěcha pražským biskupem (1982) za účasti kardinála Tomáška. Obnovy se tradice dočkala v roce 1991. První levohradeckou mši ve svobodném státě celebroval pražský biskup Jan Lebeda a mezi hosty byl i prezident Václav Havel a další političtí představitelé ČR. V následujících letech sloužili poutní mši mj. arciopat Anastáz Opasek a pražský arcibiskup, kardinál Miloslav Vlk nebo profesor Tomáš Halík.

Veřejnosti slouží o víkendech také průvodcovská služba, která seznamuje návštěvníky s historií a významem prvního centra křesťanství v Čechách.

Další podrobné informace z historie Levého Hradce najdete na www.levyhradec.cz a http://levyhradec.peplum.cz